Báječnej den
Co zas na sebe? Zachrání to černá s černou, obvyklá kombinace módních zoufalců. Hmmmm, Wheetabix s banánem (díky Petře, nechápu, jaks to z té Anglie táhl), anglický čaj s mlékem. Vzpomenu na pravý „english breakfast“ v Řecku, ten má k mé anglické snídani hodně daleko.
Sakra, za 10 min jede tramvaj... vyčistit zuby, natáhnout make-up, přehodit kabát. Zas někdo nezamkl vchodové dveře, mám chuť napsat „je to taky váš barák a váš majetek“, zmohla jsem se kdysi jen na neúčinné Zamykejte, prosím.
Mám co číst v tramvaji? Jo, Respekt, OK. Jako první sloupek Jindřicha Šídlo, spolehlivě mě vždycky odrovná. Jeden den v životě... Někdo se vedle mne nahlas směje – aha, pán si čte recenzi Kněžny Libuše od Spáčilky, no, to se hnedka nevidí, aby se jeden veřejně bavil. Národní divadlo, ááá, Hrad ještě stojí, no tak to má Václav zase čas spřádat svoje ďábelské léčky. Šikla by se zas nějaká defenestrace, od té poslední uplynulo pěkných pár let. Na Staroměstské tradičně vystoupí nejvíc lidí – úředníci? byznysmeni? uklizečky? Za chvíli lezu i já, kostky a podpatky nejdou dohromady, měli by to zakázat.
Do práce, šedá zeď, výsuvná plošina „Přijel a Vystrčil“, to je vtipný. Dobrý den a po schodech vzhůru, krásně tlumené hustým kobercem. Kolegyně, maily, telefon, analýzy a dopisy. Zpráva, že na budovu vlády vylezli demonstranti, šla jsem kolem nich, použili výsuvnou plošinu. Schůzka a oběd, maily a telefon. Porada, kolegové, závěry, úkoly. Z práce, ztemnělé město, podzimní počasí, plné tramvaje, zmatení cizinci. Dočtu při jízdě rozečtený článek, usadím zkřehlou babičku, koukám se kolem, Karlovo náměstí je jako vždy plné drog.
Lásko, dnes je Liga mistrů...OK, dodělám si rozdělanou práci v jednom z několika souběžných projektů, ponořím se do jedné ze souběžných identit, otevřu jeden z mnoha souběžných mailů. Zajímavý je, že jakmile spustím tu kouzelnou síť, zapomenu všechno, co jsem chtěla udělat... zachraňují mne seznamy. Dopsat, ověřit, zjistit, odpovědět.
„Už jdu taky spát, jdeš taky?“ Blažené nevědomí nastupuje.
Byl to dlouhej den. Mám co dělat, mám koho milovat, mám co jíst, mám kde bydlet, mám se fajn. Báječnej den.
Marie Jílková
Nechci šrotovné
Dlouho jsem čekala, jak tohle dopadne. Od chvíle, kdy se o zavedení šrotovného u nás začalo vážně mluvit, uběhla docela dlouhá doba, a my měli mezitím možnost sledovat, jak je to s jeho efektivitou v okolních zemích. Nic moc slavného, spíš naopak.
Marie Jílková
Václav má problém s autoritou
Nevím, jestli měl Václav Klaus problematické vztahy s otcem, to by nám bývala byla mohla kdysi sdělit jeho matka, Marie Klausová, ale jedno je jisté – Václav má problém s autoritou. Jak jinak si vysvětlit jeho neustálé potíže se s Ústavním soudem, Nejvyšším soudem, někdy se projevující jako jemné pošťuchování, jindy přecházející do nelítostné bitky. V současnosti se ocitáme spíše v té druhé možnosti.
Marie Jílková
Otevřený dopis poslanci Melčákovi
Vážený pane poslanče, když jsem včera poprvé viděla zprávu, že jste podal ústavní stížnost proti zkrácení volebního období, začalo se mi najednou lépe dýchat – možná ještě jeden spravedlivý existuje.
Marie Jílková
Chce to jen „přešaltrovat páky“ v hlavě
Napadlo mě to při čtení rozhovoru s Avou Jansen alias Evou Jeníčkovou. Češi žijící ve zahraničí většinou obdivují, jak tamní obyvatelé dodržují pravidla, chovají se k sobě hezky, usmívají se na sebe a nezávidí si.... Zato u nás se s tím nesetkáme a pro některé je to i důvod k odchodu.
Marie Jílková
Demagogie kolem jeslí
Stáváme se svědky opětovného překrucování bruselské legislativy, jako již tolikrát. Je smutné, že se naši ministři v době předsednictví k této demagogii připojují, stává to snad už naším národním sportem (viz balení koblih).
Marie Jílková
České dráhy – ukázka arogance moci
Pořad „Reportéři ČT“ se pustil do loupání horkého bramboru české přepravní scény – do Českých drah. Konečně, chtělo by se mi zvolat. Ale co to změní??
Marie Jílková
Černého expozice. Nebo spíš trefa do černého?
Kontroverzní. Urážlivé. Skvělé. Nespočtem adjektiv se snaží návštěvníci popsat novou expozici Davida Černého v budově Rady v Bruselu.
Marie Jílková
Nelehké začátky mladé političky
Pustila jsem do dobrodružství, které se nazývá politika a musím sdělit, že politici to nemají lehké. Obzvlášť ti začínající.
Marie Jílková
Debata s předem daným výsledkem
Dovolím si tvrdit, že David Macek je můj kamarád. Proto mne jeho rozhodnutí pustit se do bitvy s potraty trochu zarazilo. S trochu pompézním začátkem se rozhodl vyvolat debatu nad potraty. Cituji jeho slova, která zazněla na ČRo1: „Debatu vyvolávám jako debatu dlouhodobou a přál bych si, aby se vedla delší dobu, aby si skutečně společnost poctivě pokusila na začátku jednadvacátého století odpovědět na otázku, co je to potrat, protože já jsem přesvědčený o tom, že to opravdu není nějaký banální lékařský zákrok, který by neměl být nějak omezován. Takže tohle je můj základní cíl.“
Marie Jílková
Tradiční model rodiny – nemáme zkreslené představy?
Konzervativci rádi a často hovoří o návratu k tradičnímu modelu rodiny. Na první pohled nelze než souhlasit - spousta lidí se rozvádí, statistiky uvádějí, že až 50% uzavřených manželství končí. Současné alternativní způsoby společného soužití se jim zdají být nefunkční a škodlivé a neměli bychom je podle nich připouštět.
Marie Jílková
74 Kč/hodinu brutto
Ráda jezdím tramvají, v mém případě vlastně „šalinou“. Člověk po ránu kouká do rozespalých tváří, sleduje, kdo se stihl nalíčit, kdo se ještě nestihl odlíčit, čichem zjistí, kdo co předchozí večer popíjel a komu je sprcha a deodorant cizí. Kromě sledování ostatních lidí, které je občas velmi poučné, mě však baví i reklamy. Ty tramvajové mají zvláštní punc. Jako by byly trochu out, jako by počítaly s poněkud sníženým IQ cestujících v ranních hodinách, připomínají dobu minulou.
Marie Jílková
Hranice osobních názorů
Trápí mne, jak politici zacházejí se svými osobními a oficiálními názory. Co to je „osobní“ názor, co to je „oficiální“ názor? Je ten první posvěcen svědomím a druhý je odsouhlasen stranou? Má snad jeden jinou barvu než druhou? A hlavně, jak má občan poznat, co je ještě osobní a co už oficiální názor?
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2216x